Kdože to jsem?
Člověk z praxe s úctou k hodnotám: Kdo jsem a co nabízím regionu
Narodil jsem se do rodiny policisty a zdravotní sestry. Možná právě odtud pramení můj smysl pro řád, pomoc druhým a veřejnou službu. Jsou to hodnoty, které mě provázely celým profesním životem a na které nedám dopustit – stejně jako na etiketu a slušné společenské chování. Věřím totiž, že politika se dá dělat věcně a s úctou k druhým.
Cesta od teorie k reálným výsledkům
Moje profesní dráha není o sezení v kanceláři, ale o konkrétních projektech a lidech:
-
Z akademické katedry do praxe: Na Slezské univerzitě v Karviné jsem kdysi dostal důvěru nejen jako zástupce studentů v senátu, ale později i jako vyučující ekonomických předmětů. Tato zkušenost mi dala schopnost dívat se na ekonomiku s nadhledem a vysvětlovat složité věci srozumitelně.
-
7 let v "terénu" cestovního ruchu: Řídit chod cestovní kanceláře a zavádět složité informační systémy mě naučilo, že úspěch tkví v detailech a v tom, že člověk nesmí uhnout před problémem.
-
Podpora regionálního rozvoje: Dlouhodobě se věnuji projektům, které pomáhají našemu kraji růst. Ať už jde o informační portály pro občany, nebo organizování klubu pro lokální firmy a podnikatele v Olomouckém kraji, mým cílem je vždy propojovat lidi a tvořit funkční celky.
Proč o mně uslyšíte v roce 2026?
Rozhodl jsem se, že už nechci o věcech jen mluvit, ale chci být u toho, když se o našich životech rozhoduje. Do politiky nepřicházím jako marketingová tvář, ale jako člověk, který má "odpracováno" v reálném prostředí a rozumí ekonomice i potřebám našich měst.
Nabízím svůj elán, odbornost a především svůj čas, který jsem připraven věnovat rozvoji Přerovska a Hranicka. Chci být hlasem, který v Praze nebude slyšet jen v době voleb, ale který bude za naším regionem pevně stát po celých šest let.
„Věřím v politiku, která není show, ale službou. Nabízím zkušenosti ekonoma a energii člověka, kterému na našem kraji skutečně záleží.“
Když zrovna neřeším projekty...
Jsem člověk, co si rád vyčistí hlavu v bazénu, na kole nebo s foťákem v ruce. I když už ta cykloturistika není takový závod jako dřív, o to víc si dnes užívám „kochačku“ naší krajinou. Stále věřím, že slušnost není slabost a že i v politice se dá mluvit s úsměvem.
